Pojištění odpovědnosti – Odpovědnost výboru SVJ
Po bitvě je každý generál Toto přísloví bezezbytku platí u společenství vlastníků bytových jednotek (SV), a to zejména v situacích, kdy se výboru SV něco nepodaří.
Činnost člena výboru SV je náročná a zodpovědná. Lidé se této funkci věnují většinou ve svém volném čase a v mnoha případech prakticky bez nároku na honorář. Mají řadu povinností a jako „amatéři“ často řeší věci, s nimiž se v běžném životě nikdy nesetkali. To přináší poměrně velké nebezpečí vzniku chyby, a s tím spojené škody způsobené společenství. A samozřejmě povinnosti tuto škodu nahradit. Členům výboru, kteří odpovídají za řádný chod domu, určitě neudělal radost nový občanský zákoník, konkrétně pak § 159. Právě v něm je nově zakotvena povinnost členů voleného orgánu jednat při výkonu funkce pečlivě, odborně a s péčí řádného hospodáře. Porušení této povinnosti může mít za následek vznik povinnosti k náhradě škody. Způsobenou škodu totiž musí člen výboru, který ji zavinil, uhradit ze svých soukromých prostředků.
Členy výboru SV mohou kdykoliv dostihnout chyby, které vzniknou například v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí domu, s opomenutím při provádění povinných revizí v bytovém domě, s nesplněním povinností ve vztahu k úřadům, vlivem nedostatečného zajištění podpůrných služeb pro řádné fungování domu nebo jsou způsobeny nedodržením stanov při řízení společenství. Mezi povinnosti členů vedení společenství náleží také řádná správa svěřených finančních prostředků a péče o řádné vymáhání neuhrazených pohledávek, a to zejména vůči vlastníkům jednotlivých jednotek. Jedná se např. o platby do fondu oprav, úhrady za dodávky tepla apod. S rostoucím zadlužováním české populace je spojena i vyšší míra výskytu insolventních dlužníků, kteří mají více různých věřitelů. Pokud tito dlužníci ztratí schopnost splácet své dluhy, ocitají se v tzv. úpadku a je zahájeno řízení podle insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění). Zákon zakotvuje poměrně přísná pravidla pro uspokojování pohledávek věřitelů a vyplývají z něj i povinnosti pro osoby, které jménem věřitelů jednají. Pokud je věřitelem pohledávky za insolventním dlužníkem společenství vlastníků jednotek, musí zákonem stanovená pravidla plnit právě výbor společenství. Klíčovou povinnost výboru společenství představuje včasné přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. To se vztahuje i na veškeré pohledávky. Například i na ty, které již byly dříve přiznány soudem a jsou aktuálně vymáhány v rámci exekuce. Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení je třeba učinit ve lhůtě stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku, která bývá poměrně krátká (např. 2 měsíce). Nejvýznamnější úskalí tohoto postupu spočívá v tom, že rozhodnutí není zasíláno jednotlivým věřitelům, a tedy ani společenství vlastníků jednotek a je pouze na každém z věřitelů, jak si ochrání své pohledávky. Nejjednodušší cestou je pravidelný monitoring veřejného rejstříku probíhajících insolvenčních řízení, který lze nalézt na internetových stránkách https://isir.justice.cz. Rejstřík obsahuje vyhledávač dlužníků (podle jména, příjmení apod.) a lze tak jednoduše ověřit, zda je proti konkrétnímu dlužníkovi vedeno insolvenční řízení, popř. lze i zjistit jeho aktuální stav. Pokud věřitel, v tomto případě SV, nemá přehled o probíhajících insolvenčních řízeních, vystavuje se nebezpečí zmeškání lhůty pro přihlášení pohledávky. Taková skutečnost má za následek to, že soud k takové pohledávce nepřihlíží a v rámci insolvenčního řízení nebude uhrazena, a to ani zčásti. Přihlásí-li vedení SV pohledávku pozdě nebo ji nepřihlásí vůbec, ztrácí tím šanci na její zaplacení. Faktická ztráta vymahatelnosti pohledávky pak může založit nárok na náhradu škody vůči členům výboru, kteří jsou povinni k úhradě takové škody ze svých vlastních prostředků.